Státní zámek Sychrov se nachází ve stejnojmenné obci v Libereckém kraji a zpřístupněn byl roku 1950. Zámecký komplex představuje unikátní novogotické šlechtické sídlo, ke kterému vedle zámecké budovy patří také rozlehlý zámecký park. Od roku 1995 je zámek národní kulturní památkou.

Historie místa, kde se zámek Sychrov nalézá, sahá do 15. století. V té době zde byla připomínána tvrz, která byla majetkem české královské komory. Na jejím místě byl v 16. století vystavěn panský kamenný dům a v letech 1690–1693 nevelký barokní zámek, jehož stavebníkem byla rytířská rodina Lamottů z Frintroppu. Členy tohoto francouzského šlechtického rodu můžeme zařadit do kategorie důstojníků, kteří byli za služby rakouskému císaři v době třicetileté války odměňováni statky konfiskovanými české šlechtě.

TIP: Jaká zajímavá místa ČR si rozhodně nenechat ujít? Například zámek Potštejn, který se nachází ve stejnojmenné obci ve východních Čechách.

Roku 1740 koupil toto panství František z Valdštejna, z větve mnichovohradišťské. Protože Valdštejnové sídlili na Mnichově Hradišti, přestal být sychrovský zámek trvalým sídlem vrchnosti. Takřka osmdesát let zde nedocházelo k žádným výraznějším změnám a objekt byl využíván pro hospodářské účely a k ubytování služebnictva. Situace se radikálně změnila 30. srpnem 1820, kdy se novým majitelem Sychrova a svijanského panství stal kníže Karel Alain Gabriel Rohan. Tímto rokem začíná stopětadvacetiletá éra Rohanů na Sychrově a doba největší slávy zámku.

Kolébkou rodu Rohanů byla Bretaň, kde o nich můžeme vystopovat nejstarší zmínku již v roce 951. V průběhu staletí se jejich postavení upevňovalo, až se zařadili mezi deset nejvlivnějších šlechtických rodů ve Francii a jako přímí bratranci francouzských králů získali i titul „princů z královské krve“. Rod tvořilo několik linií, jejichž příslušníci zaujímali významné úřady – vojenské, politické i církevní. Po Velké francouzské buržoazní revoluci opustili Francii a usadili se v rakouské monarchii. Na rozdíl od jiných šlechtických uprchlíků, kteří se vraceli zpět do Francie (v době Napoleona I. a hlavně v období reakce – tj. za Ludvíka XVII. a Karla X.), zůstali Rohanové v Čechách, i když byli později k návratu přímo vyzváni.

Hlavním sídlem rodu byl právě Sychrov, který ovšem v podobě zchátralého barokního zámečku nevyhovoval požadavkům kladeným na sídlo vévodské a knížecí. Již za prvního majitele, knížete Karla Alaina Gabriela Rohana, se uskutečnila velkolepá empírová přestavba (dokončena v roce 1834). Stavební vývoj zámku ovšem pokračoval především za knížete Kamila Josefa Idesbalda Filipa Rohana, kdy se rodila dnešní novogotická podoba Sychrova.

Romantická novogotická přestavba z let 1847–1862, uskutečněná dle projektu profesora akademie výtvarných umění Bernarda Gruebera, zařadila Sychrov mezi nejvýznamnější památky historizujících slohů 19. století (jako je například zámek Hrádek u Nechanic, Hluboká nad Vltavou, Lednice, …).

Veškeré práce byly svěřeny výhradně domácím umělcům a řemeslníkům. Mezi nimi zaujímal významné místo Petr Bušek, řezbář, který svým tvůrčím a osobitým talentem vtiskl všem interiérům zámku vysokou uměleckou hodnotu a neopakovatelnou atmosféru. Jeho práce byla doplněna činností řady dalších umělců a řemeslníků (sochař Emanuel Max a Vincenc Smolík, čalouník Ludvík Grein, truhlář Petr König, kovář Jan Novák, …).

Mimořádnou pozornost věnoval kníže Kamil Rohan i zámeckému parku v anglickém stylu, který za jeho života dosáhl nebývalého rozkvětu a byl předlohou pro vznik řady dnes významných arboret, jako jsou například Průhonice nebo Konopiště. V tomto období bylo dosaženo vzácné harmonie mezi exteriérem zámku, jeho interiéry a parkem.

Přelom dvacátých a třicátých let 20. století zámku přinesl funkcionalistickou úpravu, která nejenom změnila částečně exteriér stavby (byly odstraněny různé ozdobné novogotické arkýře a atiky, omítka z původně omítnutých věží byla odstraněna a nahrazena lomovým zdivem,….) ale i jeho interiéry. V řadě místností byly sejmuty Buškovy bohaté řezbářské ozdoby (např. výplně stropu ve schodišťové hale), francouzské tapety tlačené z vepřovice. Novogotické vybavení bylo nahrazováno novým, moderním.

Po skončení druhé světové války byl zámek konfiskován na základě dekretu č. 12/1945 Sb. a stal se státním majetkem. Zpočátku sloužil jako sběrna konfiskovaného majetku a od 1. května 1950 byl v malém rozsahu zpřístupněn veřejnosti. V průběhu 70.let se jeho prohlídková trasa rozšířila na východní křídlo a chodbu jižního zámeckého traktu s Památníkem Antonína Dvořáka.

Od počátku devadesátých let probíhá rozsáhlá rekonstrukce a restaurování exteriérů, interiérů i zámeckého parku, jejímž cílem je co nejvíce přiblížit zámek Sychrov do doby jeho největšího rozkvětu, tj. ke stavu z druhé poloviny 19. století.

Publikováno: 24. 10. 2022