Vznikl jako výplod pomateného mozku a teď bere dech milionům turistů. Zámek Neuschwanstein v Bavorsku je zhmotněním všech pohádek, romantických snů i kýčů, jaké si jen dokážete představit.

Můžete to pojmout jako návštěvu turistického kýče, nebo jako prohlídku jednoho z nejromantičtějších zámků na světě. Neuschwanstein je každopádně místem, které nenechá chladným zřejmě vůbec nikoho.

Jeho pohádková silueta je notoricky známá a posloužila například Waltu Disneymu jako inspirace pro zámek Sněhurky. Nicméně možná čerpal z této inspirace i pro více zámků – prvky lze vidět i u zámku Šípkové Růženky v pařížském Disneylandu.

Divadlo pro jednoho diváka

Neuschwanstein objevíte nad bavorským městečkem Füssen, zhruba sto kilometrů od Mnichova.

Nemusíte mít obavy, že byste ho nenašli. V sezoně ho denně navštíví v průměru 6 000 lidí a od jeho zpřístupnění veřejnosti už ho vidělo víc než šedesát milionů návštěvníků. První frontu vystojíte při příjezdu na odstavná parkoviště, druhou na vstupenky a třetí na prohlídku. Už první pohled na vysokou skálu, na níž se zámek tyčí, vám ale váš čas vynahradí.

Zámek Ludvíka II.

Pro stavbu svého zámku si Ludvík II. vybral skutečně působivé místo. A přitom mu nešlo o to blýsknout se před návštěvami nebo honosně reprezentovat. Podivínský král stavěl zámky výhradně pro sebe. Budoval je v málo přístupných místech bavorského království a utíkal do nich před lidmi, aby se v romantickém prostředí oddával svým snům o středověku a germánských mýtech.

Králova fobie z lidí byla ostatně vyhlášená. Nejenže se odmítal  účastnit jakýchkoli veřejných ceremonií, ale postupem času situace dospěla tak daleko, že v divadle, které se rozhodl navštívit, nesměl být kromě něj jediný divák. Takovýchto privátních představení se pro něj odehrály víc než dvě stovky.

Kromě toho utíkal Ludvík II. do Neuschwansteinu před svou matkou Marií, která až do své smrti přebývala na zámku Hohenschwangau, a se kterou neměl dobré vztahy. Hohenschwangau stojí vzdušnou čarou jen několik stovek metrů od Neuschwansteinu a k prohlídce obou zámků můžete vyrazit z jednoho parkoviště.

Zadlužený král

Až popadnete dech po výstupu do prudkého kopce (případně se můžete nechat nahoru vyvézt kočárem taženým koňmi), otevře se před vámi nádherná vyhlídka rámovaná z jedné strany rovinou s poli a vesnicemi a ze strany druhé strmými skálami a roklemi.

I když se poloha Neuschwansteinu jeví z návštěvnického hlediska jako naprosto idylická, odborníci neustále sledují pohyb podloží a už několikrát se musely skalní stěny zpevňovat. Vlhké klima navíc neprospívá vápencovým průčelím, která se musí každých několik let renovovat.

Ludvík byl však myšlenkou na pohádkový zámek posedlý a trval na jeho postavení, ačkoli stavba, která začala roku 1868 (dokončená byla až v roce 1892 ve zredukované verzi), vyšla na šest milionů marek, což byla v tehdejší době horentní suma.

Není však pravda, že Neuschwansteinem král zruinoval státní pokladnu, protože stavbu financoval z privátních prostředků. Ačkoli se Ludvík topil v dluzích (byl tak zoufalý, že například naváděl své sloužící, aby vykradli banku a peníze mu přinesli), na zámku skutečně nešetřil.

Megalomanský projekt

Ačkoli se při jeho stavbě inspiroval středověkým hradem Wartburg a především operami svého velkého oblíbence Richarda Wagnera, Neuschwanstein poskytoval Ludvíku II. veškeré myslitelné pohodlí a přepych. Na stavbě zámku pracovaly tři stovky dělníků a stavělo se i v noci za svitu lamp. Spotřebovalo se 465 tun salzburského mramoru, 1 550 tun pískovce a téměř půl milionu cihel.

Ve všech více než dvou stech pokojích královského zámku se počítalo s centrálním horkovzdušným topením. Tekla zde teplá a studená voda a toalety měly automatické splachování. Sloužící přivolával král elektrickým zvonkem a měl sem dokonce zavedený i telefon. Jídla se z kuchyně přepravovala výtahem.

Pokud se rozhodnete vystát si frontu na vstupenky a prohlídku (můžete si koupit i audioprohlídku v češtině) a máte jen trochu smysl pro romantiku, interiér zámku vás ohromí. Jen na králově posteli pracovalo 14 řezbářů víc než čtyři roky, a až uvidíte její zdobnost, pochopíte proč.

TIP: Také v Česku je mnoho hradů a zámků, kde to žije po celý rok.

Skutečně fascinující dojem vyvolávají trůnní a hudební sál, vyzdobené obrazovými cykly. U královy pracovny dokonce objevíte i malou umělou jeskyni, která vznikla opět z rozmaru pomateného panovníka. Hlavním motivem je labuť, kterou měl v erbu rod Schwangau, za jehož následníka se Ludvík II. považoval, a která je navíc symbolem čistoty.

Publikováno: 25. 1. 2021