Není dopis jako dopis. Jak se liší motivační dopisy Čechů od motivačních dopisů Brazilců a co mají Češi a Dánové při psaní dopisů společné? Motivační dopisy jsou typické pro každý národ. Pojďme se podívat na ta nejzajímavější porovnání.

Průměrný český motivační dopis? Mužské oslovení a uvedení časového určení

Zajímá vás, jak se liší motivační dopisy ve světě? Pro lepší srovnání musíme nejprve uvést, jak vypadá motivační dopis průměrného Čecha. Když chcete žádat o práci, možná že kromě svého životopisu a referencí od předchozích zaměstnavatelů, přidáváte také motivační dopis. Pokud se skládá z přibližně 275 slov, mužského oslovení a svůj dopis jste začali časovým určením, dalo by se říci, že jste průměrný Čech.

Češi si na stručnost nepotrpí

České motivační dopisy se od dopisů ostatních národů liší hned v několika zásadních věcech. První z ní je délka dopisu. Češi totiž rádi píší dlouhé dopisy, stejně jako Dánové. Naopak v Brazílii jsou uchazeči o zaměstnání struční a k vyjádření myšlenek potřebují pouhých 150 slov.

Egocentrismus a muži na vedoucích pozicích

Zajímavé je také srovnání dopisů z pohledu toho, jakým slovem začínají. Ve většině zemí se totiž na začátku první věty objevuje slovo já, zatímco my Češi nejprve upřesníme časové období. To, co mají světové motivační dopisy společné, je oslovení. Tradičně se totiž uvádí mužské oslovení, nikoliv ženské. Ze statistik zastoupení představitelů mužského pohlaví ve vedoucích pozicích je to zcela pochopitelné.

Jak jsme již zmínili v úvodu, motivační dopisy jsou typické pro každou zem. Češi se v lecčem podobají ostatním národům, ale v délce dopisů společně s Dány vedou. Mimochodem, tipnete si, jaké slovo se objevuje téměř v každém motivačním dopise napříč světem? Ano, je to slovo práce.

Publikováno: 30. 6. 2022