Propast Macocha je nejznámější propastí v Česku. Své jméno získala podle pověsti ze 17. století. Tajemná propast od pradávna lákala dobrodruhy, kteří se odvážně pouštěli do jejích hlubin. Jaká je hloubka Macochy? Jaká je statistika sebevražd? Kde sehnat ubytování v okolí Macochy?

Propast Macocha leží v Moravském krasu asi 35 km severně od Brna. Ten patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na území Moravského krasu je známo více než 1 100 jeskyní. Pět z nich je přístupných veřejnosti. 

Nejznámější jeskyní v Moravském krasu jsou Punkevní jeskyně s možností plavby na podzemní říčce Punkvě. Punkevní jeskyně si oblibu si získaly díky tomu, že návštěvníkům umožňují dostat se až na dno propasti Macocha.

Macocha – možnosti ubytování

Propast Macocha se nachází asi 4 km severozápadně od Jedovnice. K Macoše vede několik turistických stezek, od Vilémovic červená, z Ostrova zelená, přes Kateřinskou jeskyni žlutá, také je tu naučná stezka. Ubytování Macocha nabízí v chatách a chalupách, které lze najít na webu e-chalup.cz.

V okolí Macochy je řada možností ubytování v hotelech. Tipy na nejlepší ubytování u Macochy nabízí například Booking.com. Zde je několik tipů na ubytování:

Zámecký penzion Kopeček

• Kromě malebného prostředí zámku nabízí penzion Kopeček komfortní pokoje a příjemné ubytování v blízkosti Macochy.

Penzion U Golema

• Tento penzion láká hosty k odpočinku ve stylovém prostředí s výhledem na okolní přírodu a Macochu v dosahu.

Skalní mlýn

• Skalní mlýn, umístěný v blízkosti Macochy, nabízí ubytování v půvabném prostředí a zároveň přístup k nádherným přírodním scenériím.

Terasa

• Hotel Terasa přináší pohodlné ubytování s terasami, kde hosté mohou relaxovat a užívat si klidné atmosféry tohoto regionu.

Penzion U Balcárky

• Penzion U Balcárky nabízí útulné ubytování s domácí atmosférou, ideální pro ty, kteří hledají klid a pohodu v blízkosti Macochy.

S těmito ubytovacími možnostmi si návštěvníci Macochy mohou užít fascinující přírodní krásy i komfortní a příjemný pobyt v blízkosti této jedinečné geologické formace.

Hloubka Macochy

Macocha pravděpodobně vznikla prolomením klenby velkého podzemního dómu, kterým protéká podzemní říčka Punkva. Na dně propasti se nachází Horní a Dolní macošské jezírko. Pod hladinou Dolního jezírka se skrývají další podzemní prostory, prozatím prozkoumané do celkové hloubky propasti 187,5 metrů.

Jezírko je spojené s řekou Punkvou a jeho velikost závisí na jejím průtoku. Za nízkého stavu vody vysychá a naopak za vysokého se může spojit s Horním macošským jezírkem.

Jaká je hloubka propasti Macocha? Uvádí se, že hloubka Macochy je 138,5 m. Horní část propasti Macocha je dlouhá 174 metrů a široká 76 metrů. Mohutné rozměry propasti Macocha umožňují denní osvětlení celých prostor. Z tohoto důvodu se v krasové klasifikaci řadí k propastem typu „light hole“ (doslova světelná díra).

Propast Macocha si mohou návštěvníci volně prohlédnout ze dvou vyhlídkových můstků. Horního můstku, který je ve výšce 138 metrů nad dnem, a Dolního můstku ve výšce cca 90 metrů nad dnem propasti. Macocha je nejhlubší propastí v ČR a zároveň největší propastí tohoto typu ve střední Evropě.

Macocha – sebevraždy

Podle pověsti o Macoše ukončila svůj život sebevraždou v Macoše žena sedláka Hálka. Od té doby přitahuje Macocha sebevrahy neustále.

Dnes je sice propast Macocha opatřena vyhlídkovými terasami a zpřístupněná probouranými tunely. Přesto si stále zachovává svou tajemnost a v očích návštěvníků budí posvátnou hrůzu. Jiným, bez motivace do života a toužícím po smrti, Macocha skýtá vítanou náruč.

O tom, že Macoše dodává popularitu dlouhá řada sebevrahů, psal už v roce 1894 Karel Absolon, který v letech 1920 až 1933 zpřístupnil podzemní tok Punkvy a propojil skalní chodby v okolí Macochy. Byl to právě profesor Karel Absolon, kdo otevřel široké veřejnosti prohlídkový okruh Macochy a Punkevních jeskyní.

Macocha – pověst

Pověst o Macoše je mrazivá a poměrně stará. A právě díky této pověsti má Macocha své jméno. Co tedy praví pověst o Macoše?

V nedaleké vesnici Vílémovice žil kdysi mladý sedlák Hálek. Jeho žena začala stonat a chřadnout, až zemřela a nechala po sobě malého chlapce Martina. Jak to tak bývá, sedlák se znovu oženil a než se rok s rokem sešel, nové ženě se narodil chlapeček.

Za to Martina macecha pořád jen hubovala. Sedlák si brzy všiml, že Martin se má u nové mámy zle, avšak neopovážil se nic říct. Jednou v létě jel sedlák do města na trh a vzal mladšího syna s sebou. Doma zůstala macecha s Martinem.

Vzala ho do lesa na jahody, až se najednou dostali do míst, kam si málokdo z vesnice troufl. Černala se tu propast a v té propasti se zelenalo jezero. Lidé si o něm vykládali, že nemá dno.

Macecha si všimla, že na srázu propasti rostou jahody a v tu jí hlavou bleskla hrozivá myšlenka. Poslala Martina pro jahody na okraj propasti. Martin se bál odepřít maceše, naklonil se nad okraj propasti a tu do něho macecha strčila. Martin zavrávoral a spadl do hlubiny.

Až příliš pozdě ženě došlo, co udělala. Bezradně bloudila po lese a propadala zoufalství, až se nakonec vrátila zpět k propasti, zavřela oči a skočila. Když se sedlák vrátil do chalupy a nikoho tu nenašel, vydal se je hledat. U propasti uslyšel tichý pláč. Nahnul se nad ní a spatřil svého prvorozeného syna živého, jak visí na větvích borovice.

Rychle běžel do vesnice, zburcoval sousedy a společně vytáhli syna nahoru. Po maceše zbyl jen šátek na dně propasti. A podle této pověsti dostala Macocha své jméno.

Macocha sebevraždy – statistika

Jistou náruč smrti vyhledávají sebevrazi v Macoše dodnes. Statistika sebevražd Macochy hovoří jasně. Od počátku 30. let minulého století spáchalo skokem do Macochy sebevraždu více jak 85 lidí. Sebevrazi často skončí na tzv. kameni sebevrahů Macocha.

Kvůli sebevraždám v Macoše mají průvodci před zahájením prohlídek povinnost dojít podzemním labyrintem až na dno Macochy a tam nahlédnout do tzv. okna, odkud je vidět na kámen sebevrahů v Macoše. Z kamene sebevrahů se tělo často sesune do horního jezírka, kde jsou dnes nainstalovány záchytné sítě.

Vytahovači mrtvol v propasti Macocha

Tělo nebožtíka roztříštěné o skály bylo třeba vyzvednout ze dna propasti a dopravit rodině k řádnému pohřbu. Po každé se našel někdo, kdo se na dno propasti spustil a tělo vyzvedl. Těmto hrdinům se říkalo vytahovači mrtvol.

Občas musel vytahovač mrtvol přivázat nebožtíka ke svému tělu. Jindy byla těla sebevrahů natolik roztrhaná, že je museli z propasti Macocha tahat v mlýnském pytli. Tak tomu bylo třeba u bohatého továrníka Vojtěcha Lassekra, jeho sebevražda v Macoše způsobila v celém kraji nebývalou senzaci a překvapení.

Tato nevděčná práce vyžadovala silný žaludek a především odvahu. Zdolávat skoro sto čtyřicet metrů hlubokou propast je obtížné i pro samotného člověka, natož pak se zátěží nehybného těla. Profese vytahovače mrtvol byla extrémně nebezpečná.

Co dělat o víkendu? Propast Macocha a Punkevní jeskyně patří k nejhezčím místům v ČR. Jsou skvělým nápadem, kam o víkendu na výlet.  

Macocha – vstup a užitečné informace

Před návštěvou Macochy a jeskyní Moravského krasu, je dobré vědět, kde je vstup do Macochy, jaká je provozní doba nebo jaká je doprava a parkování u propasti Macocha.

Každý návštěvník by měl vědět, že do jeskyní Moravského krasu je přísně zakázáno vodit či nosit zvířata, a to i skrytá v tašce.

Volný vstup do Macochy mají děti do 6 let, členové České a Slovenské speleologické společnosti. Slevy na vstupném mají děti ve věku od 6 do 15 let, držitelé průkazů osob ZTP a ZTPP, členové ČSOP.

Vstup do Macochy je možný v rámci návštěvy Punkevních jeskyní v následující provozní době:

měsíc / den	pondělí	úterý – pátek	sobota, neděle
leden – březen	zavřeno	8:40 – 14:00	8:40 – 14:00
duben – září	10:00 – 16:00	8:20 – 16:00	8:20 – 16:00
říjen	zavřeno	8:40 – 14:00	8:20 – 16:00
listopad, prosinec	zavřeno	8:40 – 14:00	8:40 – 14:00

Kdo by si chtěl prohlédnout Macochu zdarma, může využít jeden ze dvou vyhlídkových můstků.

Macocha – vstupenky

Vstupenky do Macochy a ostatních jeskyní se kupují přímo před jednotlivými jeskyněmi. Výjimkou jsou Punkevní jeskyně, do kterých je možné vstupenky zakoupit také na Ústřední informační službě na Skalním mlýně a v sezóně na informační službě poblíž horního můstku propasti Macocha.

V hlavní sezóně jsou vstupenky do Macochy a Punkevních jeskyní často vyprodány, proto je vhodné si je zarezervovat i několik týdnů předem.

Jaká je cena vstupenek Macochy? Vstupné je od 90 do 250 korun.

Macocha – doprava

Macocha se nachází v CHKO Moravský kras. Dá se sem dojet autem, to je třeba nechat na jednom z odstavných parkovišť. Placená parkoviště jsou před každou jeskyní. Výjimkou jsou Punkevní jeskyně, kde je potřeba zaparkovat na parkovištích na Skalním Mlýně nebo u propasti Macocha. 

Pokud cestující přijíždějí vlakem, je třeba vystoupit ve stanici Blansko hl. n. a dále pokračovat autobusem č. 232 do zastávky Skalní Mlýn.

Využít lze také sezónní linku č. 226, která jezdí pod názvem Krasobus a zastavuje na zastávce Skalní Mlýn. Konkrétní spoje lze vyhledávat na IDS JMK. 

Autobusové a vlakové nádraží se v Blansku nachází 2 minuty od sebe. Cyklisté si mohou cestu z Blanska do Moravského krasu zkrátit cyklobusem. Využít lze linku 231 nebo linku 233.

Macocha – průzkumy

Lidé se vždy obávali vypravit do míst kolem Macochy a odrazovali od toho také různé dobrodruhy. Nikdo pořádně nevěděl, kde Macocha leží, přesto všechny místní děsila. První, kdo se v 17. století rozhodl k průrvě přiblížit a dohlédnout na dno, byl Adamus Dores.

Adamus Dores přišel s originálním způsobem, jak změřit hloubku Macochy bez technických vymožeností. Pustil do průrvy kámen a odříkával Modlitbu páně. Kámen dopadl na dno propasti, až když Dores s modlitbou skončil.

Další, kdo se do jícnu propasti Macocha vypravil, byl brněnský duchovní Lazarus Schopper. Do propasti se pětadvacetiletý mladík spustil na lanech. Celou akci provedl tajně, protože duchovním osobám tehdy nepříslušelo pouštět se do podobných dobrodružství.

O neuvěřitelné odvaze Shoppera píše i Josef Mělnický v roce 1772: „Někteří důstojníci dali ujištění, že za páterem budou jistě následovat, avšak když propast uviděli, odvahu ztratili.“

Hloubka 138,4 metrů hluboké Macochy byla tenkrát samozřejmě neznámá a stejně tak i azurové jezírko na dně propasti. Nikdo netušil, že jezírko sahá do hloubky dalších minimálně padesáti metrů. Až v roce 2 000 odhalili tuto skutečnost potápěči. Průzkum nebyl vůbec jednoduchý, sestup do propasti ztěžovala kalná voda, nánosy hlíny, tlející větve stromů i mrtvá těla.

Systém krasových chodeb, tvořící spodní část jezera, je však velmi spletitý. Dodnes nikdo netuší, jak hluboko může jeho skutečné dno být.

Ledová řeka v propasti Macocha

Poté, co došlo k objevení jezírka na dně Macochy, začali mnozí spekulovat, že zde vyvěrá říčka Punkva. Punkva patří k několika podzemním řekám ČR a se svými 29 km je z nich nejdelší.

Punkva je jedním z nejzajímavějších a nejnavštěvovanějších vodních toků v ČR také díky tomu, že částečně protéká podzemím Moravského krasu. Skrze průrvy ve skálách a podzemní chodby teče Punkva až do Pustého žlebu, kde se dostává na zemský povrch.

Teplota Punkvy se celoročně pohybuje kolem 5 °C a místy je hluboká až deset metrů. Protéká vápencovými skalami v naprosté tmě. Je znám přírodní úkaz, kdy voda říčky Punkvy světélkuje sytě zelenou barvou.

Našlo se několik dobrodruhů, kteří právě v říčce Punkvě viděli cestu do propasti. Někteří se pokusili na dno Macochy doplavat jiní vyráběli různá plavidla, která by je do propasti dopravila.

Roku 1852 přilákala propast Macocha odvážného vídeňského sportovce. Ten se pokusil doplavat do Macochy jen v plavkách. Podzemní prostory kolem propasti a říčky Punkvy nebyly ještě zdaleka zmapované, a tak plavec vůbec netušil, co ho v podzemí čeká. Na dno Macochy Vídeňan nedoplaval, z jeskyně se dostal vysílený a prochladlý a jen tak tak zde nepřišel o život.

Macocha – zpřístupnění propasti

Propast je němým svědkem řady neštěstí a také úspěchů, které díky ní mohli badatelé oslavit. Dnes turisté stanou na Horním můstku, pokochají se výhledem do skalnatého jícnu Macochy a zamíří do útrob překrásně krasově zdobených Punkevních jeskyní. Jen málo dnešních návštěvníků tuší, kolik lidí v Macoše zažilo nezapomenutelné momenty.

Zpřístupnění podzemního toku říčky Punkvy má na svědomí Karel Absolon, moravský krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Profesor Absolon v letech 1920 až 1933 propojil skalní chodby v okolí Macochy tak, že se ze dna propasti lze dostat do Pustého žlebu.

Možnosti jsou hned dvě: pěšky podzemními cestami nebo v lodičkách po říčce Punkva.

Moravský kras – jeskyně 

Moravský kras je charakteristický svými jeskyněmi a krasovými kaňony. Pro své mimořádné bohatství a cennou fauna i flóra byl Moravský kras již v roce 1956 prohlášen za chráněnou krajinnou oblast.

Moravský kras je nejznámější a nejvýznamnější krasovou oblastí České republiky. V krasové oblasti se voda vsakuje z povrchu do podzemí a tím rozšiřuje původní puklinové systémy a vytváří jeskynní komplexy.

Jeskyní v Moravském krasu je více než 1100. Nejvyhledávanější jeskyní Moravského krasu je Punkevní jeskyně. Jaké další jeskyně Moravského krasu lze navštívit?

Veřejnosti je dále zpřístupněna jeskyně Balcarka, Kateřinská jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně a jeskyně Výpustek. Dříve byla zpřístupněná i Císařská jeskyně, ta je však dnes využívána jen pro speleoterapii.

Odborníkům je přístupná Amatérská jeskyně, která po propojení s Punkevními jeskyněmi představuje systém o délce 35,5 km.

Publikováno: 3. 9. 2024