Lichtenštejnsko je malý stát uprostřed vysokých hor. Nabízí úchvatné horské scenérie, luxusní lyžařská střediska, romantickou řeku Rýn, ledovcová jezera, historické památky i staré hrady. Lichtenštejnsko patří k nejrozvinutějším a nejbohatším státům světa. Hlavní hodnotou místních lidí je svoboda a nezávislost. Co v Lichtenštejnsku vidět a jaké jsou o Lichtenštejnsku zajímavosti?

Lichtenštejnsko je země s jednou z nejpozoruhodnějších krajin. Je to nenápadné území vmáčknuté mezi Švýcarsko a Rakousko. Sevřená horská údolí, pastviny s kravami, horské statky, hrady a kostely. Jen stěží lze v Evropě najít fotogeničtější místa. Navíc každý krok návštěvníky provází přívětivost místních obyvatel.

Cestovní pojištění je nezbytné pro každou dovolenou či cestu do zahraničí.
Kalkulaci cestovního pojištění lze zjistit zde >

Na západě a jihu sousedí Lichtenštejnsko se Švýcarskem a na severu a východě s Rakouskem. Oficiálně se jmenuje Lichtenštejnské knížectví a je čtvrtou nejmenší zemí v Evropě a šestou nejmenší zemí na světě. Je členem OSN, Rady Evropy a Evropského sdružení volného obchodu.

Lichtenštejnsko – ubytování

Lichtenštejnsko, malá země ohraničená Alpami a Rýnem, nabízí návštěvníkům příležitost prozkoumat svou krásu a klidnou atmosféru. Zde jsou některé hotely, které mohou poskytnout příjemné ubytování:

Hotel Laurins

• Elegantní Hotel Laurins přivítá hosty svým pohostinným prostředím a moderním komfortem, což z něj činí ideální základnu pro objevování lichtenštejnských památek.

Jugendherberge Schaan-Vaduz

• Hostel Jugendherberge Schaan-Vaduz je skvělou volbou pro cestovatele s omezeným rozpočtem, kteří ocení příjemnou atmosféru a centrální polohu.

Landhaus Boutique Motel

• Landhaus Boutique Motel s bezkontaktním ubytováním spojuje tradiční šarm s moderním pohodlím, nabízející hostům klidný pobyt.

Hotel Residence

• S výjimečnou polohou a elegantním designem přináší Hotel Residence luxusní ubytování a vynikající servis.

Appartement Rietli

• Appartement Rietli nabízí prostorné a plně vybavené ubytování, vhodné pro ty, kteří si přejí flexibilitu a soukromí během svého pobytu.

Lichtenštejnsko zve své návštěvníky k odpočinku a objevování své krásy a nabídka těchto hotelů poskytuje různorodé možnosti pro příjemný a pohodlný pobyt v této malebné zemi.

Dovolená v Lichtenštejnsku

Poloha Lichtenštejnska v alpské oblasti vábí do těchto míst především lyžaře v zimě i v okrajových částech sezóny, kdy se zde drží sníh. K dispozici je tu mnoho středisek a spousty sjezdovek. Nejpopulárnější lyžařskou oblastí v zemi je Malbun. Lichtenštejnské Alpy lyžování nabízí sportovcům i rekreačním lyžařům.

Také v létě je Lichtenštejnsko vysloveně turistický ráj. Mezi nejoblíbenější treky patří Cesta kněžny Giny z Malbunu, která trvá asi pět hodin a nabízí krásné výhledy na alpské scenerie. Pro zdatnější horaly je skvělou výzvou náročná a místy zajištěná dvanáctikilometrová trasa Fürstensteig – Drei Schwestern, která zahrnuje výstup na tři dvoutisícovky.

Kam na hory s dětmi? Pro děti je v Lichtenštejnsku jako stvořený Malbi Park Kinderland. Nabízí dětské hřiště, minizoo, hlídání dětí, různé aktivity pro děti, piknikovou louku nebo lanový park.

Lichtenštejnsko – země ideální pro turistiku

Pro každého, kdo se rád hýbe, tak je tato země úplně ideálním místem. Lichtenštejnské turistické sdružení je skvělým zdrojem informací pro pěší turisty v této zemi a uvádí seznam 30 tras, po kterých se lze vydat. Příkladem je například trasa z Malbunu na Schönberg, která je popsána jako jedna z nejkrásnějších vysokohorských tras v zemi.

Je zde několik dalších úžasně znějících tras, například dobrodružná orlí túra, při níž se prochází údolím, zatímco kolem turistů mohou létat orli.

Možností je také Lichtenštejnská stezka, což je 75 km dlouhá trasa, která zahrnuje všechny obce v zemi.

Lichtenštejnsko – jezera a památky

Ačkoli je Lichtenštejnsko známé především svými horami, menšími městy a kulturními památkami, neoplývá velkými jezery jako například sousední Švýcarsko. Přesto v jeho okolí a na hranicích se Švýcarskem lze najít některé přírodní vodní plochy:

• Jezero Gänglesee – toto horské jezero se nachází v obci Malbun, oblíbené lyžařské oblasti Lichtenštejnska. Je malebné, ideální na procházky a výlety v létě.

• Jezero Walensee – nachází se na švýcarské straně, asi 15 km od Lichtenštejnska, a je jedním z nejkrásnějších švýcarských jezer. Okolí nabízí mnoho turistických tras a vodních aktivit.

• Bodamské jezero – ačkoliv není přímo v Lichtenštejnsku, je relativně blízko a snadno dostupné. Nachází se na hranici Německa, Rakouska a Švýcarska. Toto rozsáhlé jezero nabízí nespočet aktivit, od plachtění až po poznávání okolních měst.

Nejznámější památkou v Lichtenštejnsku a zároveň sídlem lichtenštejnské knížecí rodiny je hrad Vaduz. Hrad se tyčí nad hlavním městem Vaduz, a i když není veřejnosti přístupný, je oblíbeným cílem turistů kvůli panoramatickému výhledu na město a okolní krajinu.

Neogotická katedrála svatého Florina ve Vaduzu je jedním z nejvýznamnějších náboženských míst ve státě. Muzeum umění ve Vaduzu je moderní galerie s významnou sbírkou současného umění. Budova sama o sobě je architektonicky zajímavá a přitahuje milovníky umění z celého světa.

Pokud má člověk zájem o historii a kulturu tohoto malého státu, Muzeum Lichtenštejnského národního dědictví je ideálním místem k návštěvě. Nachází se v centru Vaduzu a nabízí přehled o historii Lichtenštejnska a jeho kulturních tradicích. Zřícenina hradu Schellenberg, historické ruiny z 12. století, se nachází ve stejnojmenné obci. Je oblíbeným místem zejména pro milovníky historie.

I přes svou malou rozlohu nabízí Lichtenštejnsko krásnou přírodu, zajímavou historii a jedinečné zážitky.

Kolik dní je ideální strávit v Lichtenštejnsku?

Je zde spousta možností, jak se zabavit, proto se doporučuje v Lichtenštejnsku strávit alespoň 2 dny. A rozhodně se člověk během 2 dní nudit nebude ani chvilku.

Lichtenštejnsko má pověst destinace pro jednodenní výlety – země, do které se lze jen krátce podívat, možná přespat, ale ne o moc víc.

To není úplně pravda, protože jeden den je dobré využít na prohlídkou hlavního města Vaduzu a další dny na pěší turistikou v horách – poté, co se ukáže, jak neuvěřitelně pestré a zajímavé trasy jsou pro pěší turistiku v Lichtenštejnsku, tak není pochyb, že i týden v Lichtenštejnsku může být mimořádně pěkně strávený.

Takový ideál pro milovníky přírody se doporučuje strávit prozkoumáváním lichtenštejnských stezek alespoň čtyři nebo pět dní.

Počasí – nejlepší doba pro návštěvu Lichtenštejnska

Lichtenštejnsko je nejznámější svou krásnou zimní krajinou, takže cestování v prosinci, lednu nebo únoru je skvělou dobou pro návštěvu. Tehdy se v zemi nejlépe lyžuje a jezdí na snowboardu, takže lze očekávat větší davy lidí a vyšší ceny. Sníh může napadnout už v říjnu a taky v březnu, takže pro výhodnější nabídky se je možné podívat na tyto měsíce.

Pro pěší turistiku, koupání a další outdoorové aktivity může být skvělým obdobím červenec a srpen. V tomto období může být za teplejšího počasí více rušno. Cestování v září je dobrou volbou pro získání teplejšího počasí s menšími návaly lidí.

Lichtenštejnsko má mírné, vysokohorské podnebí s mírnými zimami a teplými, vlhkými léty. Má čtyři roční období, léto, zimu, podzim a jaro. V letních měsících zde není vyčerpávající horko a dny jsou obvykle teplé a slunečné. Maximální průměrná teplota v létě je 24 °C. V horách je v létě mnohem chladněji než v údolích.

Průměrný roční úhrn srážek je 1 000 mm, který je poměrně rovnoměrně rozložen během celého roku. V horách je množství srážek zhruba dvojnásobné. Průměrné lednové teploty se pohybují kolem -1 °C, v zimních měsících jsou nejnižší -4 °C a přinášejí vydatné sněžení. Podnebí je obvykle ovlivňováno teplým a suchým jižním větrem.

Ceny Lichtenštejnsko – je drahé?

Vzhledem k blízkosti Švýcarska to není velké překvapení, že Lichtenštejnsko je drahé. Přesto se může zdát dražší, než by se očekávalo.

Ubytování je velmi drahé. Ve Vaduzu vyjde noc v hotelu na závratných 3 500 – 4 000 korun. Pro cestování s omezeným rozpočtem se Vaduz pro ubytování nedoporučuje. Mezi městy Schaan a Vaduz se nachází ubytovna, která stojí 2 000 – 2 500 korun za noc za dvoulůžkový pokoj a 1 000 korun stojí nocleh na koleji. To je asi to nejlevnější, co je možné v Lichtenštejnsku najít.

Kvůli těmto vysokým cenám může být výhodnější vzít si soukromý pokoj přes Airbnb, který nabízí lepší poměr ceny a kvality. Za 2000 korun je možné získat trochu soukromí a přátelského hostitele navíc, který s trochou štěstí pomůže s radami ohledně cestování.

Doprava je relativně levná, jízdy autobusem začínají na 2 CHF (asi 40 korun) za krátkou jednorázovou jízdu a končí na 15 CHF za neomezené jízdy na celý den.

Jídlo je poměrně drahé. Za snídani se zpravidla účtuje kolem 15 CHF, za oběd 20 CHF a za večeři 25 CHF.

Práce v Lichtenštejnsku patří mezi nejlépe placené práce.

Hlavní město Lichtenštejnska – Vaduz

Vaduz, hlavní město Lichtenštejnska, leží na řece Rýn pod vrcholky Alp a má přibližně 5 000 obyvatel. Vaduz je jedním z mála hlavních měst světa, která nemají ani vlastní letiště. Ve Vaduzu chybí dokonce i železniční stanice, to však turistům nebrání v hojné návštěvnosti hlavního města Lichtenštejnska.

Sídlem všech státních institucí od vlády přes zemský sněm až po dopravní inspektorát je tříposchoďová budova v centru města, nad níž vlaje vlajka Lichtenštejnska. Město je též sídlem vaduzské arcidiecéze lichtenštejnské římskokatolické církve v čele s arcibiskupem Mons. Wolfgangem Haasem a katedrálním chrámem svatého Florina.

Největší atrakcí města je knížecí zámek Schloss Vaduz. Tyčí se na zalesněném kopci nad městem. Stojí za to sem vystoupat, i když je zámek pro veřejnost nepřístupný, především kvůli krásnému výhledu. Další zajímavosti města jsou Städtle – pěší zóna v centru města s mnoha kavárnami a obchůdky se suvenýry, Lichtenštejnské zemské muzeum, Umělecké muzeum, Poštovní muzeum a historická ulice Mitteldorf.

Za pozornost stojí bezesporu Katedrála svatého Florina. Neogotická katedrála z 19. století byla vystavěna na základech kostela pocházejícího ze 14. století a je tak nádhernou připomínkou dřívější doby.

Vaduz je také průmyslovým centrem knížectví, převažuje průmysl textilní a strojírenský. Vzhledem k výhodným daňovým podmínkám v Lichtenštejnsku je také formálním sídlem mnoha zahraničních firem.

Zajímavosti Lichtenštejnska

Vedle hlavního města Lichtenštejnska nabízí knížectví další zajímavosti. Za návštěvu stojí největší lichtenštejnské město Schaan. Městem romanticky protéká řeka Rýn, která zde tvoří část hranice se sousedním Švýcarskem. Historickými přednostmi a zajímavostmi jsou kaple sv. Marie a centrum kultury Domus ukrývající tajemství římských vykopávek.

Hlavní turistické cíle a zajímavosti Lichtenštejnska se skrývají v přírodě. Lichtenštejnsko patří mezi alpské země, kam lidé jezdí zejména za vysokohorskou turistikou a dalšími sporty jako je lyžování, horolezectví, ferraty nebo cyklistika.

Bohatou historii Lichtenštejnska dokazují majestátní hrady a zámky. Mnoho z nich se zachovalo již z gotiky a tyčí se na vrcholcích skalních srázů. K nejkrásnějším patří zříceniny hradu Schellenberg. Jde o sestavu dvou hradních zřícenin uprostřed bohaté přírody. Hrady Lichtenštejnska mohou směle konkurovat nejkrásnějším hradům v ČR.

Hrad Gutenberg v Balzers překvapí jedinečnou polohou na kopci poblíž obce Balzers. Postaven byl v období vrcholného středověku na místě, které bylo osídleno již v mladší době kamenné. Skvělou památkou je také okolí hradu, které je významným archeologickým nalezištěm.

Jak cestovat do Lichtenštejnska?

Do Lichtenštejnska se nejlépe dostane člověk cestou, která obvykle vede přes švýcarský Buchs. Z Buchsu je možné se do Lichtenštejnska dopravit autobusem.

Cesta do Lichtenštejnska autobusem – Sousední vlaková nádraží v Rakousku a Švýcarsku mají s Vaduzem dobré autobusové spojení. Z vlakových nádraží se do Lichtenštejnska lze dostat krátkou autobusovou linkou.

Do Lichtenštejnska vlakem – Nejlepší přístup je po železnici buď ze švýcarských hraničních stanic Sargans nebo Buchs, nebo přes rakouské nádraží Feldkirch. Přímé vlaky do Lichtenštejnska nejezdí, ale tato nádraží mají dobré autobusové spojení s Vaduzem. Z Buchsu se do Vaduzu lze dostat taxíkem za pouhých 10 minut.

Lety do Lichtenštejnska – Lichtenštejnsko nemá vlastní letiště, nejbližší mezinárodní letiště je letiště Curych ve Švýcarsku. Do Curychu se lze dostat z celého světa, pak se dopravit vlakem z Curychu do Lichtenštejnska, nebo si pronajmout auto a přesunout se přes hranice.

Cestování po Lichtenštejnsku

Po této malé zemi se lze snadno pohybovat autobusem nebo autem. K dispozici je rozsáhlá a spolehlivá síť autobusů, které jsou levné. Po úzkých horských silničkách, a také při cestování po městě, je autobusový systém skvělým způsobem, jak poznat tuto mimořádně zajímavou zemi. Železniční síť je omezená, takže autobusy jsou lepší volbou pro cestování hromadnou dopravou.

Jízda autem je v Lichtenštejnsku také jednoduchý způsob, jak se přepravovat po zemi. Je zde spousta půjčoven aut. Jak mezinárodních značek, tak i místních autopůjčoven.

Na menší cesty si lze vzít taxi. Ceny jízdného však mohou být velmi vysoké, zejména při cestách přes hranice. Další možností, jak se pohybovat mezi městy, je jízda na kole. Po celém Lichtenštejnsku je více než 100 km cyklostezek. Kola si je možné vypůjčit v Lichtenštejnském centru ve Vaduzu.

V Lichtenštejnsku je jen jedna hlavní silnice, takže ve snaze omezit dopravu je podporováno používání veřejné dopravy, která je levná a efektivní. Ať už se v zemi turisté chystají kamkoli, určitě je tam doveze autobus Liemobil.

Další možností je vzít si kolo v jedné z bezplatných půjčoven, které jsou rozesety po celé zemi. V Lichtenštejnsku je 100 kilometrů cyklostezek, které lze prozkoumat.

Je překvapivě jednoduché dostat se do Lichtenštejnska ze Švýcarska. Z Curychu vlakem do Sargans, který jede 50 minut, a odtud přestoupit na autobus do Vaduzu, který jede půl hodiny.

Lichtenštejnsko – základní informace

Před cestováním do Lichtenštejnska je dobré znát základní fakta:

• Hlavní město: Vaduz (315 000 obyvatel)
• Rozloha: 160 km²
• Obyvatelstvo: 36 476
• Jazyk: němčina
• Náboženství: římští katolíci 76 %, protestanti 8,5 %, pravoslavní 1,1 %, bez vyznání 5,4 %
• Státní zřízení: konstituční monarchie
• Měna: Švýcarský frank (CHF)
• Mezinárodní telefonní předvolba: +423
• Nejvyšší bod: Grauspitz, 2 599 m. n. m.

Lichtenštejnsko sousedí se Švýcarskem společnou hranicí dlouhou 41,2 km. Se Švýcarskem je Lichtenštejnsko úzce hospodářsky a politicky spojeno, mimo jiné měnovou a celní unií. Druhým sousedem je Rakousko, ve kterém je také spousta oblíbených destinací – Vídeň, Salzburg a další, společná hranice měří 36,7 km.

Srovnání cestovního pojištění a vyhledání nejlepší varianty na trhu nabízí portál 123ruceni.cz.

Z lichtenštejnského Vaduzu je to do rakouského města Bregenz, které leží na březích Bodamského jezera, pouhých 40 minut jízdy autem.

Vlajka Lichtenštejnska

Vlajku Lichtenštejnska zdobí 2 vodorovné pruhy. V horní části vlajky se nachází červený pruh, který má v levém rohu korunu. Spodní pruh je temně modrý. Koruna byla přidána mnohem později, a to z toho důvodu, že docházelo k záměně s haitskou vlajkou na olympijských hrách.

Modrá barva na lichtenštejnské vlajce představuje oblohu, červený pruh symbolizuje večerní ohně. Knížecí zlatá koruna značí fyzickou i duševní jednotu lidu, státu a panovnického domu. V této úpravě se používá od roku 1937, k malé úpravě koruny došlo roku 1982.

Jaký má Lichtenštejnsko státní znak? Znak knížecí rodiny Lichtenštejnů je od roku 1719 velkým státním znakem Lichtenštejnska. Tehdy byla obě panství Vaduz a Schellenberg povýšena na říšské knížectví. Po vymření ostatních linií užívají znak všichni členové lichtenštejnské rodiny.

Znak Lichtenštejnska je složen ze znaků různých oblastí Evropy, ve kterých knížecí rod v historii figuroval. Je to znak Slezska, Opavska, Krnovska, erb hraběcí rodiny Rietbergů, erb rodiny Kuenringů a srdeční štítek erbu Lichtenštejnů. Pokud je štít položen na knížecí hermelín s knížecí korunou, jedná se o velký znak. Je-li použit pouze znak knížecí rodiny s korunou, jde o malý znak.

Mluví se v Lichtenštejnsku anglicky?

Hlavním a úředním jazykem je němčina. Mluví se zde však i dalšími příbuznými jazyky a asi 11 dialekty, jako je švýcarská němčina. Je fascinující, že země s pouhými 38 000 obyvateli může mít tolik odlišných dialektů.

Neformální lichtenštejnský pozdrav zní „hoi!“ a je pravidelně slyšet po celé zemi.

Lichtenštejnsko – kulturní zvyky

Lichtenštejnci jsou hrdí na svou národní identitu a nemají rádi, když je někdo zaměňuje za Němce, Švýcary nebo Rakušany. Země je nezávislým státem a mnozí vyznávají tradiční katolické náboženství. V neděli jsou ulice poměrně prázdné a část obchodů, zejména těch turistických, může být zavřena.

Lichtenštejnsko – otevírací doba obchodů

Doporučuje se nenavštěvovat Lichtenštejnsko v neděli. Pokud ano, doporučuje se alespoň ujistit, že s sebou na cestu je zabalené jídlo na celý den. V neděli se téměř všechno zavírá. Zavřené jsou restaurace, supermarkety i obchody s potravinami. I když je zoufale potřeba jídlo, není možné jej v neděli snadno sehnat.

Lichtenštejnsko – mapa

Mapy Lichtenštejnska a jeho částí lze bez problému sehnat v knihkupectví, specializovaných prodejnách i na internetu. K dispozici jsou silniční i turistické mapy Lichtenštejnska v různých měřítkách. Pro cestování v Lichtenštejnsku se hodí také aplikace do chytrých telefonů mapy.cz.

TIP: Nejlepší rakouská lyžařská střediska a nejlepší lyžování v Itálii popisují tyto články. Ubytování v Rakousku a v Itálii je obvykle o něco levnější než v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku pod Matterhornem.

Lichtenštejnsko jako daňový ráj

Od zániku Rakouska-Uherska je Lichtenštejnsko úzce spojeno se sousedním Švýcarskem. Stejně jako jeho soused udržuje tzv. daňový ráj, tedy nízké daně, neutralitu a bankovní tajemství. Švýcarsko také zastupuje zájmy Lichtenštejnska v zahraničí. Lichtenštejnsko má vlastní zastoupení pouze v Bernu, Berlíně, Bruselu, Štrasburku, Vídni, Washingtonu, Ženevě a OSN v New Yorku.

Lichtenštejnsko patří k zemím s nejnižším a minimálním zdaněním v Evropě. Má velice silnou jak vnitřní, tak vnější politiku a ekonomický základ. Úzká vazba na Švýcarsko poskytuje široké a zajímavé pole působnosti pro obchod, průmysl, odvětví finančních služeb a zahraniční investory.

Lichtenštejnsko má moderní právní úpravu bank a investičních společností, která umožňuje provozování atraktivních investičních aktivit do cenných papírů, pojištění, nemovitostí a jiných aktiv.

Zachování bankovního tajemství je v současné době nejkvalitnější v rámci EEA – Evropského hospodářského prostoru a států OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Lichtenštejnsko zároveň vykazuje malou ochotu k otevření se jakékoliv bilaterální smluvní úpravě o výměně daňových či bankovních informací. Zákonná úprava standardů OECD, ohledně automatické výměny informací, je k majitelům účtů velmi vstřícná.

Lichtenštejnové a historie knížectví

Vznik samostatného Lichtenštejnska se váže k bohatému šlechtickému rodu Lichtenštejnů. Moderní historie Lichtenštejnska se píše od přelomu 17. a 18. století. V roce 1699 koupili Lichtenštejnové od zchudlých německých šlechticů panství Schellenberg a v roce 1712 koupili panství Vaduz. Obě území byla do té doby součástí německé říše.

Panství Vaduz a Schellenberg byla sice malá, zato však nezávislá a podléhala přímo německému císaři. Jejich koupí Lichtenštejnové získali zastoupení v německém říšském sněmu. Roku 1719 byla panství Vaduz a Schellenberg sjednocena, získala titul knížectví a název podle svých nových vládců. Lichtenštejnsko je dnes jediným územím na světě, které se jmenuje podle toho, kdo toto území zakoupil.

V roce 1866 se knížectví zcela osamostatnilo. Do první světové války mělo těsné, zejména hospodářské styky, s Rakouskem-Uherskem. Několik let po zániku Rakouska-Uherska, v roce 1923, uzavřelo Lichtenštejnsko celní a měnovou unii se Švýcarskem. Za první i druhé světové války si Lichtenštejnsko zachovalo neutralitu.

V roce 1938, těsně po připojení Rakouska k Hitlerově německé říši, abdikoval 84 letý kníže František I. Pravděpodobně nechtěl být v čele státu v případě, že by Hitler zabral i území Lichtenštejnska. František I. měl za ženu bohatou židovku z Vídně.

V roce 1989 nastoupil na trůn Jan Adam II. a o rok později se země stala součástí OSN. V roce 2003 schválili obyvatelé v referendu zvýšení pravomocí pro panovníka. Kníže tak získal právo rozpustit vládu, vetovat zákony a jmenovat soudce. Má tak fakticky největší pravomoci ze všech evropských monarchů.

Lichtenštejnsko a uznání Česka

Lichtenštejnové vlastnili na území Moravy rozsáhlý majetek. Konkrétně šlo o Lednicko-valtický areál, dále pak například zámky v Adamově, Břeclavi, Bučovicích, Moravské Třebové, Moravském Krumlově, Litovli, Plumlově, Velkých Losinách či Zábřehu na Moravě.

Majetek Lichtenštejnů byl po roce 1945 zkonfiskován, protože se šlechtický rod hlásil k německé národnosti. Restituční zákon z roku 1991 se této konfiskace netýkal, protože proběhla před rokem 1948.

Lichtenštejnsko s tehdejším Československem ukončilo po 2. světové válce diplomatické styky a jako jediné na světě neuznalo vznik České republiky, respektive historickou existenci Českého státu. Podmínkou pro obnovení diplomatických styků bylo už v roce 1990 vyřešení nároků obyvatel Lichtenštejnska na vrácení zkonfiskovaného majetku.

Česká republika navázala diplomatické vztahy s Lichtenštejnským knížectvím až v roce 2009. Zástupci obou zemí se v memorandu dohodli, že otázku minulosti přenechají komisi složenou z historiků. Jedním z cílů dohody mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem bylo zabránění dvojímu zdanění.

Publikováno: 7. 9. 2024