Kde se ubytovat na Šumavě – TOP hotely a kempy
Šumava, jedno z nejkrásnějších pohoří v České republice, nabízí ideální podmínky pro milovníky přírody, turistiky i odpočinku....
Číst víceHrad Karlštejn je rozsáhlý středověký hrad, který se nachází ve stejnojmenném městečku nedaleko hlavního města Prahy. Karlštejn hrad je mezi turisty velmi oblíbený a je ideálním místem pro celodenní výlet při pobytu v Praze.
Hrad Karlštejn byl založen českým králem a císařem Svaté říše římské Karlem IV. v roce 1348. Hrad byl dokončen v roce 1365 a Karel IV. jej využíval k uložení královských pokladů, svatých relikvií a korunovačních klenotů. Je to tentýž král, který je patronem slavného Karlova mostu v Praze.
Založen byl hrad Karlštejn v roce 1348, stavbu řídil pozdější karlštejnský purkrabí Vít z Bítova. O samotném staviteli však nejsou žádné záznamy. Někteří historici spekulují, že za stavitele lze považovat Matyáše z Arrasu, ten však již v roce 1352 zemřel.
Je pravděpodobné, že se nejednalo jen o pokrokového a vychytralého architekta. Šlo především o geniálního stavebního inženýra, který obratně a s nezbytnou matematickou přesností řešil technicky náročné problémy, které vycházely z císařových představ a požadavků.
Vedle toho císař Svaté říše římské Karel IV. osobně dohlížel na stavební práce a výzdobu interiéru hradu Karlštejn. Stavba byla dokončena téměř o dvacet let později, v roce 1365. Tehdy by bylo vysvěceno „srdce“ celé velkolepé stavby – kaple svatého Kříže umístěná ve Velké věži.
Po vypuknutí husitských válek byly císařské regálie v roce 1421 evakuovány a přes Uhry převezeny do Norimberka.
V roce 1422 při obléhání hradu použili husitští útočníci doslova biologickou zbraň, když kníže Zikmund Korybut pomocí katapultů házel přes hradby mrtvá (avšak morem nenakažená) těla a 2 000 vozů hnoje, čímž se mu zřejmě podařilo rozšířit infekci mezi obránce.
Později byly české korunovační klenoty převezeny zpět na hrad a s krátkými přestávkami zde byly uchovávány téměř dvě století. Hrad prošel několika přestavbami. Pozdně gotickou po roce 1480 a renesanční v poslední čtvrtině 16. století.
V roce 1487 byla velká věž poškozena požárem a během 16. století došlo k několika úpravám. Během třicetileté války v roce 1619 byly do Prahy převezeny korunovační klenoty a archiv a v roce 1620 byl hrad Karlštejn předán císaři Svaté říše římské Ferdinandu II.
Poté, co byl v roce 1648 dobyt Švédy, chátral. Nakonec byla v letech 1887-1899 provedena novogotická přestavba Josefem Mockerem, která dala hradu dnešní podobu.
Nedaleká vesnice byla založena v době výstavby hradu a nesla jeho jméno až do přejmenování na Budín v důsledku husitských válek. V 18. století byla přejmenována na Budňany, sloučena s Poučníkem a nazvána Karlštejn. Nachází se v okrese Beroun. V blízkosti hradu se nachází golfový klub pojmenovaný po něm – Golf Karlštejn.
Hrad byl postaven na ostrohu z jižní strany Kněží hory, od níž byl oddělen úzkým úvozem. První brána, čtvercová dvoupatrová věž s vysokou valbovou střechou, stála nad příkopem na západním svahu ostrohu. S traverzami hradeb byla spojena malým portálem. Traverza byla chráněna cimbuřím a uprostřed rozdělena krytou baštou.
Druhá brána vedla na nádvoří purkrabství. Oba vchody uzavíraly padací mosty. Purkrabství tvořilo osadu Karlštejn, bylo opevněno dva metry širokým valem, Studniční věž stála o něco níže. V purkrabském valu byla zasazena třetí brána – hlavní vstup do vnitřního hradu.
Jádro hradu se skládalo ze tří částí umístěných na třech úrovních teras. Každá úroveň vyjadřovala jiný význam. Na nejnižší terase stál Císařský palác, nad ním se nacházela Mariánská věž a nejvýše stála Velká věž.
Palác je jednotraktová budova, asi 12,5 metru široká a 46 metrů dlouhá, na východě uzavřená půlválcovou věží. Centrální palác měl – kromě sklepa vykopaného ve skále – přízemí a dvě zděná patra. Třetí patro pod střechou bylo postaveno z hrázděných konstrukcí. Přízemní prostor je otevřený do dvora, zbytek zabírala sýpka.
První patro tvoří tři místnosti. Největší je centrální místnost, tzv. rytířský sál. Císař obýval druhé patro paláce, které bylo rozděleno samonosnými příčkami na čtyři místnosti. Točité schodiště jej spojovalo se třetím patrem, v němž – podle záznamu ze 16. století – sídlila císařovna se svou ženskou družinou.
Dispozice a vybavení druhého a třetího patra byly přibližně stejné. Na východní straně ložnice, na západní pak reprezentační sál, hala a pokoje.
Ústředním prostorem 60 metrů vysoké a samostatně opevněné Velké věže se zdmi silnými 4 až 7,5 metru je kaple svatého Kříže, která nemá jinde na světě obdoby.
V bezpečí kaple, za čtyřmi dveřmi s devatenácti zámky, od nichž byl každý klíč střežen samostatně, byly uchovávány cenné dokumenty státního archivu spolu se symboly státní moci – císařskými regáliemi, později českými korunovačními klenoty.
Studniční věž jako logistické centrum, bez něhož hrad nemohl fungovat, byla první částí hradu, která byla postavena. Horníci byli přiváženi z hornického města Kutná Hora, avšak ani po vykopání studny do hloubky 70 metrů, tedy hluboko pod hladinu nedaleké Berounky, se nepodařilo narazit na vodu.
Proto byl vyhlouben podzemní kanál, který přiváděl vodu z nedalekého potoka, čímž se získal vodní sloupec o délce 25 metrů, který vystačil na několik měsíců. Nádrž se musela zhruba dvakrát ročně ručně doplňovat otevřením stavidla.
Vzhledem k tomu, že absence nezávislého zdroje vody znamenala pro hrad významné strategické oslabení, byla existence podzemního kanálu státním tajemstvím, o němž věděl pouze sám císař a purkrabí.
O podzemním kanálu věděli samozřejmě i horníci, kteří však byli údajně cestou z hradu po stavbě zmasakrováni a nikdo nepřežil.
Na nedaleké stráni za hradem je umístěn pomník, který postavila a udržuje česko-slovenská misie Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Značka označuje místo (známé jako „Kněžský vrch“), kde apoštol John A. Widstoe, místní členové církve a američtí misionáři 24. července 1929 uspořádali a věnovali zemi bývalého Československa náboženskou změnu.
Během komunistické éry byla misie uzavřena a v 90. letech 20. století ji znovu otevřel a vysvětil apoštol Russell M. Nelson. Každý rok 24. července se všichni misionáři v České republice vypravují k ukazateli, aby oslavili otevření misie a pomodlili se.
Vstupné na hrad Karlštejn má několik variant, záleží na tom, jaký okruh si návštěvník vybere.
Císařská rezidence Karla IV – základní okruh:
Karlštejnská hradní kaple – výběrový okruh:
Vyhlídka z velké věže – výběrový okruh:
Jednotné vstupné platící pro celý hrad Karlštejn stojí 1500 Kč.
Oblíbenou atrakcí na hradě je Muzeum voskových figurím Karlštejn. Expozice seznamuje návštěvníky s čekou historií. K vidění jsou voskové podobizny císaře Karlem IV, císařovny Marie Terezie, Rudolfa II., francouzského císaře Napoleona a mnohé další.
Vstupné do Muzea voskových figurín Karlštejn stojí 90 Kč pro dospělé, snížená cena je 50 Kč a rodinné vstupné vychází na 230 Kč. Otevřeno má Muzeum voskových figurím Karlštejn každý den od 9 do 18 h.
Golf resort Karlštejn patří k nejkrásnějším golfovým hřištím v České republice. Je zasazen do malebné krajiny v okolí hradu Karlštejn a řeky Berounky.
Zalesněná vápencová krajina nabízí příjemný relax i sportovní vyžití a je velmi dobře dostupná z metropole. Jízda autem z Prahy zabere jen 40 minut.
Rekreační park a safari Karlštejn se nachází v blízkosti hradu Karlštejn. V této ZOO Karlštejn jsou k vidění exotické druhy zvířat včetně velbloudů, zeber, bizonů a lam.
Králem ZOO Karlštejn je lev Leon a pár bílých tygrů. Z kočkovitých šelem jsou dále k vidění levhart skvrnitý a serval. Nechybí ani nejrůznější druhy opic.
TIP: Kdo by chtěl zažít skutečné safari, měl by vyrazit do africké divočiny. Jedním z nejlepších je safari Keňa.
K nejvyhledávanějším ubytováním v městyse Karlštejn patří Hotel Karlštejn, který se nachází na pěší zóně přímo naproti hradu.
Vedle Hotelu Karlštejn nabízí městys řadu dalších ubytovacích možností v různých cenových kategoriích. Na kraji Karlštejna je také kemp, kde se dá ubytovat v chatkách, karavanech nebo ve vlastních stanech.
Pokud člověk plánuje výlet do Prahy, dobrým nápadem může být Lumia Gallery. Jaké má Lumia Gallery recenze?
Publikováno: 14. 11. 2021
© 2024 iCesty.cz. Všechna práva vyhrazena.
Nakódoval leoslang.cz