Jako netradiční a originální, avšak hlavně neobyčejně působivou hodnotí návštěvníci Expozici Karla Kryla v Kroměříži. Je to vidět i v knize hostů, kde je řada milých vzkazů. Stálá expozice, která je věnována slavnému kroměřížskému rodákovi a která sídlí v centru města, byla otevřena v září 2014. Tato stálá expozice sídlí v samém centru města v domě zvaném Starý pivovar, což je doslova pár metrů od radnice a hned vedle Informačního centra.

Expozice Karla Kryla je prostorem, v němž mohou návštěvníci alespoň na chvíli zažít to, co dnes už legendární básník a písničkář prožíval při psaní textů a veršů a skládání hudby, či během období, kdy nemohl být ani doma v Československu, ani v exilu. Tento pocit bezdomoví a osamělosti ztvárňují hned u vstupu do expozice motivy potemnělého nádraží, opuštěných kufrů a kolejí, které nikam nevedou.

„Na podlaze z hrubě opracovaných prken najdete pět básní – Víra, Pravda, Pokora, Krása a Štěstí. Teprve když po nich přejdete, uvědomíte si, že jsou to nejvyšší hodnoty, které sice všichni uznáváme, ale přesto se k nim chováme barbarsky. Šlapeme si po štěstí, po víře, zadupáváme pokoru do země… Úvodní neveselé myšlenky rozjasní pohled na sedm zrcadel, kde je sedm básní zobrazených tak, jak to dělal Karel Kryl – kdysi je psával své manželce rtěnkou na zrcadlo,“ říká vedoucí expozice Robert Rohál.

Sugestivní dojmy z dalších prostor expozice vytváří teprve osobní prožitek z poslechu Krylových písní v pěti zvukově izolovaných komorách, kde jsou skladby umělecky ztvárněny pomocí tematické scény, videoprojekce a světelných efektů. Stačí vejít, ovládacím panelem spustit projekci a nechat na sebe vjemy působit.

A tak se mezi trámy na inscenované půdě starého kostela a vojenskými rekvizitami mohou návštěvníci zaposlouchat do písně Anděl a přemýšlet, do jaké míry mohou duchovní atmosféru zničit hmotné požitky, zatímco při písni Morituri te salutant v zrcadlové místnosti mohou pocítit sevření, které vyvolávají těla ptáků uvězněná mezi skly, tak jako bývají životy mladých vojáků sevřeny válkou.

Obdobně emocionálně a scénicky pracuje Expozice Karla Kryla i s dalšími písněmi (Habet, Marat ve vaně, Vánoční, Novoroční, Rakovina), přičemž nechybí ani nejslavnější skladba Bratříčku, zavírej vrátka, která rozeznívá stísněný prostor s železnými vraty a závorou, otevírající cestu do nepohody a opravdového deště.

Devět panelů s texty Karla Kryla v zrcadlovém kruhu s názvem písně Děkuji znázorňuje Krylovo poděkování za to, co mu osud vložil do vínku. Za Klíčové pojmy celé expozice lze považovat osamělost, nezařazenost, pocit bez domova, tedy to, s čím se Karel Kryl (1944–1994) po celý svůj život potýkal a vyrovnával.

„V Expozici Karla Kryla, která spadá pod Dům kultury v Kroměříži, sice pracuji krátkou dobu, ale nejde nepostřehnout, jaké emoce u lidí prohlídka vyvolává. Zasaženi jsou zejména starší návštěvníci, kteří mají jasno, kdo to byl Karel Kryl. Znají jeho tvorbu a jeho svět jim není dodnes cizí. Hodně lidí si pamatuje i jeho koncerty. Proto se v expozici cítí dobře, vysoce ji chválí a hodnotí zvlášť tu originalitu, s jakou byla vytvořena. Obvykle jim říkám, že v tomto případě patří díky nejen celému týmu zapálených lidí, kteří na celém projektu zapracovali, ale také ředitelce Domu kultury v Kroměříži Mgr. Daniele Hebnarové, která poskytla námět,“ dodal Robert Rohál.

Publikováno: 21. 10. 2022