Nejúžasnější krajinu v Turecku prý najdete v Kapadocii. Zvrásněný kraj se v překladu nazývá „zemí krásných koní“. Avšak nejsou to jenom krásní oři, na které se sem těšíme. Nechybí milí lidé, kaňony, monstrózní skalní útvary a hlavně tajemná podzemní města.

„Byli jste někdy ve Znojmě?“ prohodí kamarád při cestě do tajuplného podzemního města Derinkuyu. „Jo, byla,“ opáčím zvědavě, „proč?“ Reakcí je povzdech. Prý nikdy nebyl v žádném podzemním městě a nedokáže si vůbec představit, co ho v Derinkuyu čeká.

Trochu se zasměji při pomyšlení, že chce Znojmo srovnávat s Derinkuyu. Odevzdaně popíši malebné jihomoravské městečko s červenými střechami a jeho hluboké podzemní chodby. Sama jsem zvědavá, jak moc se bude turecké podzemí lišit.

Počátky podzemního města Derinkuyu sahají do doby Chetitů. Místní země je provrtaná jako ementál. Je tu snad třináct podzemních pater, z nichž je jich osm zpřístupněno veřejnosti. Podívat se můžete do hloubky až pětapadesát metrů hluboko.

Po zakoupení vstupenky sestupujeme do podzemí. Schody a strmé uličky nás vedou čím dál tím hlouběji. Ocitáme se v hospodářských prostorách, obydlích a svatostáncích.

Abych řekla pravdu, moc se to od Znojma neliší: stejné kamenné tunely, pár vybledlých světélek, vlhko a chlad. Prohlídka podzemí moravského městečka však měla tu výhodu, že nám průvodkyně pověděla zajímavosti. Tady bloudíme v labyrintu chodeb beze slova a informace.

Ještěže s sebou máme aktivní Janu, která vše dopředu studovala v průvodcích. Pozná, když se ocitneme v kostele do tvaru kříže a povídá nám o důmyslném systému větracích šachet, který umožňoval rozdělání ohně i v těch nejnižších patrech.

Asi deset kilometrů odsud leží další podzemní město Kaymakli. Povídá se, že jedna z tajemných chodeb vede až tam. Najít se nám ji však bohužel nepodaří…

Publikováno: 30. 9. 2021