Manželé Punčochářovi jsou cestovatelé a ze svých cest nám posílají svoje příběhy. Tady je další z nich.

Třetí den při našem týdenním cestování z Ústí nad Labem s letní týdenní jízdenkou ČSD, nás přivítalo na jeden den město Hradec Králové.

Počátky osídlení podle archeologických nálezů spadají již do pravěku i doby římské. Slovanské hradiště rodu Slavníkovců od 10. století ukazuje, že se vždy jednalo o lokalitu zaměřenou na trh při obchodních cestách.

Za vlády Přemysla Otakara I. ve 13. století se stává Hradec královským městem, ale přesné datum není známo. Byl postaven nový gotický královský hrad, často byl jím i dalšími vládci až po Václava II. navštěvovaný. Od vlády Václava II. se stává věnným městem českých královen a získává navíc i jméno Králové.

Na přelomu 13. a 14. století přichází němečtí kolonisté, zejména kupci a řemeslníci, a vytváří městskou formu. Městská pečeť je z roku 1362, právem mílovým se zaručilo výsadní postavení cechů a právo várečné patřilo měšťanům. Stává se druhým nejvýznamnějším městem hned po Praze.

V době pobytu královny Elišky Rejčky je postaven chrám svatého Ducha. Mezi patnácti ostrovy řek Labe a Orlice se staví mosty, staví se tam kostely, kláštery i špitály pro nemocné a chudé. V době husitské se město přiklání na stranu Jana Žižky, který byl roku 1424 pochován do chrámu sv. Ducha. Pobytem husitů přišlo město o řadu uměleckých a stavebních památek, ale více bylo počeštěno.

V době vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského jeho význam opět stoupá. Výsledkem odboje české šlechty proti císaři Ferdinandovi I. dochází ke konfiskaci městského majetku i ke ztrátě politických práv.

Část majetku byla v roce 1562 vrácena, ale rozkvětu se město dočkalo za primase Martina Cejpa. Za jeho třicetiletého působení na radnici dochází k renesančním přestavbám, od úpravy radnice, přes nové dláždění, staví se škola i opravuje opevnění.

Úpravy se dočkalo i předbraní Pražské brány i Bílé věže, které tvoří dominantu města dodnes. Mezi významné rodáky v 16. století patří Cyprián Lvovický, matematik, astrolog, astronom a spisovatel, či věhlasný právník Václav Plácel z Elbinku.

Třicetiletá válka se stala pro město pohromou. Císařskou posádku vystřídala švédská okupace a násilná rekatolizace. Město přichází znovu o umělecké, stavební památky i o obytné domy

V roce 1664 bylo zřízeno biskupství a město začíná nabývat barokní tvář. Na náměstí vyrůstá chrám Nanebevzetí Panny Marie s jezuitskou kolejí, biskupská rezidence, kaple sv. Klimenta, nový morový sloup a na místě bývalého hradu kostel sv. Jana z Nepomuku.

Další válka o rakouské dědictví a sedmiletá válka rozvoj města zastavila. Po záměrně založeném požáru shořela půlka města. Josef II. začíná budovat proti Prusům na předmostí pevnost (1766–1789), veškeré obyvatelstvo tam žijící, bylo vystěhováno a město získává německý ráz.

V době českého národního obrození se česká kultura a společenský život soustřeďuje kolem divadla, gymnázia (studovali tam Václav Hanka, Josef Jaroslav Langer, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben i František Škroup). Česká představení organizoval dramatik Václav Kliment Klicpera. Důležitou roli hrálo i nakladatelství Jana Hostivíta Pospíšila, kterého navštívil třeba i Ludovít Štúr a Jozef Miloslav Hurban ze Slovenska.

V roce 1848 vzniká Národní Garda pod praporem, který namaloval Josef Mánes. Bachův absolutismus český vliv na čas pozastavil, ale od 60. let se opět rozvíjí zásluhou mnohých, včetně podnikatele Václava Františka Červeného, zakladatele továrny na hudební nástroje. Prohlášením samostatným městem v roce 1851 začíná hospodářský rozkvět okresního města.

Město je spojeno železnicí od roku 1857, funguje cukrovar, strojírna, plynárna i spořitelna. Pevnost byla zrušena v témže roce, ale město nabídku na odkoupení odmítlo z důvodu vysokých nákladů, a tak byla opět obnovena.

V roce 1864 vzniká firma Antonín Petrof na výrobu klavírů. Nedaleko města se v roce 1866 rozhodla válka mezi Rakouskem a Pruskem a začínají vleklá jednání o zrušení pevnosti. Hradby byly odstraněny v průběhu dvaceti let.

Koncem 19. století je postaveno Klicperovo divadlo a založeno muzeum. Na hradeckém gymnáziu studuje Alois Jirásek, později Karel Čapek a Emil Vachek.  Město zve architekty z Prahy i Vídně na obnovu.

Vzniká dvouletý regulační plán arch. Josefa Gočára a začíná se opět stavět. Obchodní akademie (dnes univerzita), okresní dům, Městské muzeum (arch. J. Kotěra) schodiště u kostela Panny Marie (J. Gočár), Labská elektrárna, finanční úřady, upravuje se Masarykovo náměstí, školní areál, vybudováno je hlavní nádraží, krajský soud i monumentální kostel Božského srdce Páně a mnoho dalších.

Této etapě rozvoje města se říká Gočárův Hradec. Na výstavbě se podíleli i další architekti, přibývají školy, ústavy, úřady, komunikace i nové čtvrti.

Rozvoj byl násilně přerušen II. světovou válkou, vzniká Velký Hradec Králové, kdy k městu byly přičleněny okolní obce.  Po skončení války se stává Hradec Králové hospodářským i kulturním centrem v jiných odlišných i společenských podmínkách. Hromadná bytová výstavba ovlivnila tradiční obraz města.

Město je na rovině a tak nejčastějším dopravním prostředkem je kolo. Hned u nádraží  jich uvidíte stovky, a že s parkováním  mají problémy, je patrno ze stavby parkovacího domu. Zajímavé i finančně nákladné je řešení kruhového objezdu a jistě najdete i další nápadité nové stavby.

Publikováno: 28. 1. 2021