Ještě než vymyslí stroj času, vydejte se na cestu do minulosti do Canterbury. Bludiště dlážděných uliček, majestátní katedrála, kamenné opevnění, historické domy a hlavně unikátní audiovizuální expozice Canterburské povídky – to vše vás přenese o pár staletí zpátky.

Cesta jako vystřižená z některého z oněch historických románů, kde je atmosféra tak typicky britská, že by se dala krájet, začíná už pár mil před městem. Vlnící se pole lemují remízy, pasou se na nich ovce a podél cest voní ostružiníky.

Idylka je o to idyličtější, když si člověk uvědomí, že cyklostezka, po které právě jede na kole, byla kdysi železnicí trhající jeden rekord za druhým: stala se vůbec první železniční tratí pro pasažéry na světě.

Král v pytlovině

Dřevěný zátaras, poslední bečící ovce, zatáčka a před člověkem se vyloupne překrásný výhled. Canterbury, právem zapsané na seznamu UNESCO, je úchvatné už zdálky – schoulené mezi lesíky a poli, s dominantními věžemi katedrály a nekonečnou mozaikou taškových střech.

Těžko si dnes představit, jak to tu vypadalo, když sem dorazil Caesar, aby z prosté osady udělal římské administrativní centrum.

TIP: Anglie nabízí nepřeberné množství tipů na krásná města, například Winchester a výlety. Jedním z nich je i tajuplný kvádrový komplex Stonehenge, který je obestřen řadou záhad a legend.

Stejně vzdálená je i historie, jež se odehrála o půl milénia později: příchod mnicha Augustina, který měl zdejší neznabohy obrátit na křesťanskou víru. Poslal ho sem papež Řehoř I. Veliký – údajně poté, co na jakémsi městském trhu viděl anglické otroky tak krásné, až mu přišlo líto, aby tak pěkní lidé neokusili sladkost uvěření v toho správného z bohů.

Augustin byl vysvěcený na arcibiskupa a mezi hradbami někdejšího římského města založil své sídlo. Právě jemu vděčíme za to, že má Canterbury jedinečnou dominantu v podobě majestátního svatostánku, kam se lidé přicházejí modlit už čtrnáct set let. Každý rok se tu koná na dva tisíce církevních obřadů.

Katedrála se zapsala do dějin 29. prosince 1170, kdy byl zavražděn canterburský arcibiskup Thomas Becket. Na celém příběhu je nejpodivnější, že šlo vlastně o nedorozumění. Duchovní měl totiž nějaké neshody s králem Jindřichem II., jenž se na jakémsi vystoupení neudržel a hlasitě zvolal: „Kdo mě zbaví toho všetečného kněze?!“

Panovník to pochopitelně myslel jako řečnickou otázku, ale čtveřice horlivých rytířů, snad toužících po zásluhách, ho vzala vážně – a rychle se chopila činu. Becket se ani tváří v tvář smrti nevzdal svého přesvědčení a umíral se slovy „ve jménu Ježíše a ochrany kostela jsem připraven zemřít“.

Nikoho tak asi nepřekvapí, že se po jeho zabití začaly dít zázraky a on byl v roce 1173 prohlášen za svatého. Canterbury to vyneslo věhlas a tisíce poutníků se rozhodlo putovat do města, aby uctili jeho památku. Mezi nimi i sám Jindřich II., údajně bosý a v prostém hávu z pytloviny.

Středověcí poutníci

Při návštěvě katedrály dnes bohužel musíte zaplatit nemalé vstupné – nicméně vyplatí se to. Ať už věříte v jakéhokoli boha, v obrovské chrámové lodi, klenutých podloubích i nejstarších podzemních částech svatostánku zakusíte pocit pokory a neskutečné maličkosti.

Jen škoda, že po vandalských zásazích Jindřicha VIII. zbyla z někdejší slavné svatyně Thomase Becketa jen svíčka a kamenné růžové klekátko.

Na druhou stranu nutno uznat, že král měl k ničení klášterů pádný důvod: aby mohl v životě vystřídat šest manželek, musel se zbavit výchovného vlivu papeže a oprostit anglikánskou církev od závislosti na Římu.

Není to zdaleka jen katedrála, co by si návštěvník Canterbury neměl nechat ujít. Jen co projdete bohatě zdobenou branou, která areál svatostánku odděluje od města, otevře se před vámi samé srdce historického „City“.

Nezlákají-li vás fast-foody s pomalým občerstvením, obchody se suvenýry ani „puby“ s předraženým pivem, můžete zůstat zapomenuti v čase, mimo vliv uspěchané moderní doby. Výlet do 14. století nabízí interiéry historického kostela svaté Margarety, v nichž najdete strhující audiovizuální expozici Canterburské povídky.

Jedna z nejpopulárnějších turistických atrakcí Kentu zprostředkovává návštěvníkům pouť v čase: přenesete se spolu se slavným anglickým spisovatelem a básníkem Geoffreyem Chaucerem o pět set let zpátky v čase a potkáte poutníky ze všech možných společenských tříd, různého duševního nadání i fyzické krásy na cestě do Canterbury.

Interaktivní výstava nabitá emocemi, láskou, žárlivostí, intrikami i pokrytectvím je inspirovaná stejnojmenným literárním dílem zmíněného poety.

Nejstarší kostel Anglie

I kdybyste si měli vychutnat jen cestu do Canterbury na kole, zdejší katedrálu a Canterburské povídky, máte co dělat přinejmenším od rána do večera.

Rozhodnete-li se pro několikadenní návštěvu, nenechte si ujít ani další lákadla: třeba kostel svatého Martina, který nechal s podporou krále vystavět Augustin v 6. století. Je to nejstarší stále používaný kostel v Anglii.

Slávu dávné železnice připomíná lokomotiva Invicta, která kdysi pravidelně projížděla nejstarším železničním tunelem světa a dnes je instalovaná v canterburském muzeu. A zatoužíte-li po romantice, vydejte se na projížďku po řece Stour.

TIP: Pokud turisté touží po návštěvě hradu, který má velmi dávnou historii a je jedním ze sídel královské rodiny, rozhodně by měl navštívit hrad Windsor.

Jen co se setmí, zúží se sice výběr obchodů a obchůdků se vším možným i nemožným, zato se rozsvítí v nočních klubech a jinak tichými ulicemi zazní diskotéková hudba.

Skupinky mladých lidí z celého světa, kteří sem přijíždějí hlavně za studiem na místní univerzitě, se toulají městem a jsou živým důkazem, že prastaré Canterbury má i svou novodobou, dynamickou tvář.

Místo, kde se mísí napínavé dějiny s romantickou současností, je kosmopolitní. Při procházce máte pocit, že narážíte na přistěhovalce z celého světa. Mnozí z nich by určitě mohli vyprávět životní příběhy, které by si s těmi pana Chaucera nezadaly!

Popovídejte si o tom, jaké to je žít na druhém konci světa, třeba ve věhlasném klubu The Cuban, kde se snědí zpěváci svíjí do rytmu kubánské hudby a kde se salsa tančí do pozdní noci.

Publikováno: 27. 4. 2021